Město: Olomouc

Galerijní prostor v historickém renesančním domu U Bílé růže má letitou tradici. Již od roku 1966 zde sídlil Grafický kabinet Oblastní galerie výtvarných umění, v roce 1993 starost o provoz a výstavní program převzala Unie výtvarných umělců Olomoucka. Galerie byla přejmenována na Galerie G. V březnu roku 2013 byla jako výraz významu pro město a vyjádření blízké spolupráce s ním provedena změna názvu na Galerie města Olomouce. Interiér prošel v letech 1995–1998 rozsáhlou rekonstrukcí. Objekt leží v jádru památkové zóny UNESCO a propojuje historické prvky se soudobým galerijním zázemím.

Prostor galerie je členěn do čtyř propojených místností, má neutrální bílé stěny a variabilní osvětlení. Stropy ve dvou místnostech mají zachované unikátní malované trámoví z 16. století, jedna místnost má klenbu z barokních přestaveb. Ročně galerie připravuje deset až patnáct výstav zaměřených na domácí i zahraniční autory, od individuálních retrospektiv českých výtvarníků jako A. Lamr, V. Stratil, Z. Kučera, P. Nikl přes tematické kolektivní expozice nejen olomouckých umělců až po kurátorské projekty především v rámci partnerství města Olomouce, např. z Francie, Itálie, Chorvatska, Polska, Nizozemí, Švýcarska či Rakouska.

K doprovodným akcím patří komentované prohlídky s kurátory i samotnými autory výstav a edukační workshopy pro základní a střední školy. Součástí galerie je i Studio G21, výstavní prostor v přízemí domu U Bílé růže, který je věnován scéně alternativní, spojené s mladými, začínajícími umělci, akcím ve spolupráci s Univerzitou Palackého, městem Olomouc a jinými subjekty. Galerie je spravována Unií výtvarných umělců Olomoucka pod záštitou Magistrátu města Olomouc a Olomouckého kraje a jako člen Asociace muzeí a galerií České republiky se stala významným bodem, který propojuje bohatou tradici centra města se současnou uměleckou tvorbou.

Galerie Caesar vznikla v roce 1991 z iniciativy členů Spolku olomouckých výtvarníků a jejich přátel ve spolupráci s městem Olomouc. Od září 1992 sídlila v goticko-renesanční radnici, jejíž interiéry s klenutými stropy, barokními detaily a dobovým mobiliářem vytvářejí působivý kontrast mezi historickým zázemím a současnými uměleckými projekty.

Pod vedením galeristy Miroslava Schuberta galerie rovněž propojovala výstavní síň s restaurací Caesar, jejíž výnosy podporovali nezávislý a nekomerční program. Každoročně se zde konalo deset až dvanáct výstav, od individuálních prezentací etablovaných českých i zahraničních umělců přes tematické skupinové projekty až po debuty mladých talentů, často ve spolupráci s externími kurátory či akademickými institucemi jako Masarykova univerzita nebo Akademie výtvarných umění.

Mezi vystavujícími autory jsme mohli vidět jména jako jsou Karolina Netolická, Radka Bodzewicz, Pauser Tomáš Junker nebo Tomáš Císařovský.

Galerie Caesar zároveň k výstavám pravidelně vydávala katalogy, v minulosti pořádala sochařská sympozia Sloup a spolupořádala Olomoucké kulturní léto na nádvoří radnice. Od roku 2002 se také účastnila veletrhu Art Prague. Podílela se rovněž na výstavních projektech s institucemi v Německu, Rakousku a Švýcarsku. Celou svou činností se galerie snaží přispívat k budování image města jako kulturně vzdělávacího centra regionu a republiky. Začátkem roku 2026 ukončuje galerie i restaurace Caesar provoz.

Muzeum umění Olomouc patří k nejvýznamnějším institucím svého druhu v České republice. Spravuje přes 96 tisíc vlastních sbírkových předmětů výtvarného umění od středověku až po současnost a dalších více než 100 tisíc ze sbírek Arcibiskupství olomouckého. Založeno bylo roku 1951 jako součást Vlastivědného muzea Olomouc pod názvem Galerie výtvarného umění v Olomouci. Po roce 1989 se galerie osamostatnila, rozšířila svou činnost do několika objektů, změnila název i zřizovatele, kterým se stalo Ministerstvo kultury České republiky.

Dnes má MUO tři hlavní části: Muzeum moderního umění zaměřené na výtvarné umění 20.–21. století, Arcidiecézní muzeum Olomouc se sbírkami sakrálního umění a starých mistrů a Arcidiecézní muzeum Kroměříž, které působí v Arcibiskupském zámku a pečuje o zdejší arcibiskupské sbírky.

Po roce 2000 vybudovalo MUO ve spolupráci s katolickou církví první tuzemské arcidiecézní muzeum. To své první návštěvníky přivítalo v roce 2006 a posléze získalo jako první v České republice prestižní označení „European Heritage Label – Evropské dědictví“. MUO pravidelně připravuje i mezinárodní výstavní projekty, jež se také dočkaly ocenění.

Například výstava Rozlomená doba 1908–1928 o středoevropské avantgardě získala titul Muzejní výstava roku 2018 v soutěži Gloria musaealis. MUO také exceluje v publikační činnosti: s knihou Posvátné umění v nesvaté době zvítězilo v kategorii Muzejní publikace roku 2022. K výrazným osobnostem patří historik umění Pavel Zatloukal, jenž stál v čele muzea v letech 1990–2013 a zasloužil se o jeho rozvoj i výstavbu Arcidiecézního muzea. Od roku 2019 instituci vede jeho syn Ondřej Zatloukal.

Telegraph Gallery je centrum současného umění v Olomouci, které propojuje výstavy českých i zahraničních autorů, rezidenční ateliéry pro umělce a volnočasové aktivity pro širokou veřejnost. Galerie sídlí v zrekonstruované budově někdejší telegrafní továrny z roku 1908 a symbolicky tak navazuje na ideu „přenosu“, sdílení a komunity, jež prostupuje celým konceptem tohoto kulturního prostoru.

Na výstavní ploše o rozloze přibližně 350 m² se pravidelně představuje domácí i mezinárodní umění posledních tří dekád. Výstavní cykly pod kurátorským vedením Miry Macíka zahrnují malbu, fotografii, instalace i performance. Program obohacují workshopy, výtvarné kurzy a rezidenční programy, které umělcům poskytují prostor pro tvorbu, setkávání a prezentaci. Telegraph Gallery však není jen galerií v užším slova smyslu, nýbrž multižánrovou platformou.

Součástí komplexu jsou kavárna a bistro, coworkingové prostory, loft či společenské prostory určené k pronájmu. Sály se mohou proměnit v kino a probíhají zde také přednáškové a komunitní akce. Díky tomu se Telegraph Gallery stává místem, kde se umění setkává s každodenním životem a kde výstavy zároveň povzbuzují dialog mezi uměleckými formami a publikem.

Z aktuálních projektů lze zmínit například Za Pultem (Behind the Counter), který propojuje díla Adély Janské, Pauliny Olowské a Caroline Walker. Vystavovali zde např. Tomáš Císařovský, Jiří Kovanda, Petr Nikl, Vladimír Skrepl, Zbyněk Sedlecký, Markéta Magidová, Jiří Černický, Dalibor David, Vladimír Houdek, Krištof Kintera, Eva Koťátková, Vladimír Véla, Eva Kmentová nebo Lubomír Typlt.

Vedle výstav galerie pořádá také vzdělávací projekty, komentované prohlídky, filmové projekce, letní kino či hudební večery.