Galerie Benedikta Rejta vznikla v šedesátých letech 20. století jako součást významného kulturního fenoménu, který tehdy řadil Louny mezi podstatná centra české výtvarné scény. Formování galerie podporovala skupina významných osobností místní umělecké scény. V prosinci 1964 ředitel okresního muzea, sochař Josef Šimůnek, formálně podpořil vznik galerijního oddělení, jehož vedení od 1. listopadu 1965 převzal Jan Sekera. V březnu 1966 se oddělení osamostatnilo a vznikla Galerie Benedikta Rejta, specializovaná na soudobé umění.
Sídlem galerie je budova bývalého měšťanského pivovaru. Rekonstrukce probíhala v letech 1995–1998 podle návrhu architektů Emila Přikryla, Tomáše Bezpalce a Tomáše Novotného. Objekt si zachoval historické dispozice a současně splnil nároky moderní galerie. Projekt rekonstrukce byl v roce 2004 nominován na evropskou architektonickou cenu Mies van der Rohe Award.
Sbírkový fond galerie zahrnuje více než 18 000 uměleckých děl. Od svého vzniku se profiluje na geometrickou abstrakci a konstruktivistické tendence, zároveň zahrnuje malbu, kresbu, grafiku a tvorbu lounských autorů, např. Zdeňka Sýkory. Galerie spravuje také Pamětní síň Emila Filly v Peruci.
Mezi novodobé projekty galerie patří spolupráce s mezinárodním festivalem Tanec Praha a tematické výstavní cykly KRÁSA (2023) – HRA (2024) – DUŠE (2025) realizované ve spolupráci s Národním ústavem duševního zdraví. Od roku 2024 galerie ve spolupráci s Národním ústavem duševního zdraví a Národní knihovnou ČR pořádá konferenci Umění a duševní zdraví, která představuje aktivity na poli umění, vzdělávání a kreativity a propojuje odborníky z oblasti psychiatrie, neurověd, kulturních institucí i širší veřejnost. V galerii vystavovali např. Tomáš Císařovský nebo Petr Gruber.
Vedení galerie: Jan Sekera působil jako první ředitel až do roku 1988, po něm instituci vedla historička umění Alica Štefančíková. Od září 2020 je ředitelkou MgA. Kateřina Melenová.
